Mirek Orság :
Ahoj, chceme se s Vámi podělit o naše zážitky z pouti do Neukirchen bei Heiligen Blut. Vyrazili jsme v sobotu 8. května v 7:45 z Postřekova. Na palubě nás přivítala milá paní Kopecká, které bychom chtěli moc poděkovat za to, že zájezd autobusem zorganizovala.  Objeli jsme celé Chodsko a vyzvedli další poutníky. Kolem 9. hodiny jsme dorazili do Nových Kostelů. Růženec začínal v 9:30, což nám dalo příležitost pobýt chvíli v tichu v poutním kostele a udělat pár obrázků.

      

                              

                              

      

                              

                              

Po růženci následovaly loretánské litanie k Panně Marii a pak už slavnostní bohoslužba za účasti kněží i poutníků z Chodska a dalších částí Plzeňské diecéze. Kostel byl plný, hodně poutníků a poutnic přišlo v krojích. Někteří dorazili dokonce pěšky nebo na kole, včetně našeho otce Libora. Mše svatá byla krásná, homilii měl biskupský vikář z Plzně Robert Falkenauer na téma o Matce Boží Prostřednici milostí. V závěru poutníky pozdravil otec Sysel, který v dubnu oslavil 88 let a který dlouhá léta poutě do Nových Kostelů organizoval. Po bohoslužbě jsme šli v procesí před kostel, kde proběhl obřad svěcení kříže, věnovaného farností Loučim, jejíž pastýř otec Kratochvíl převzal organizaci poutě po svém předchůdci otci Syslovi. To byla další hezká událost a taky příležitost k dalším snímkům.

      

      

      

                              

                              

                              

                              

Na posledním obrázku je nově vysvěcený kříž. Pak ještě byla krátká pobožnost k sv. Janu Nepomuckému (kaple je na dvou z předchozích fotek). 
Pak byl čas na oběd, na prohlídku městečka a kafíčko, ve 13 hodin autobus odjížděl na krátký výlet pod Hoherbogen.

      

      

Odtud už jsme se pak vraceli domů, po cestě jsme ještě navštívili zachráněný kostel v Maxově, kde jsme se pomodlili další litanie k Panně Marii za doprovodu varhaníka. Modlitbu jsme ukončili přímluvami za naše blízké, kteří na pouť vyrazit nemohli a za naše kněze.

      

      

      

      

                              

Mírně unaveni jsme se zpěvem vyrazili domů, kde některé ještě čekala spousta sobotní práce…
                                                                                                  Mirek Orság